La Gomera - kanárský ostrov

Během našeho sedmidenního pobytu objevování ostrova Tenerife jsme si odskočili i na sousední La Gomeru. Nezapomenutelných 8 hodin na ostrově neporušené přírody opravdu stálo za to. La Gomera je inspirující ostrov, který byl poslední známou zastávkou Kryštofa Kolumba na cestě na západ v roce 1492. Ostrov s krásnou přírodou odolává vlivům moderní doby, jezdí jen pár aut a domácí se dodnes živí zemědělstvím (pěstováním banánů), rybolovem a žijí iz turismu. Toto jedinečné a klidné místo se stalo oblíbeným nejen pro hipík. Na dovolenou přilákala La Gomera i německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tento ostrov nenavštěvují lidé kvůli plážím a my jsme za pár hodin pochopili proč.
Fakultativní výlet nebo na vlastní pěst?
Ještě doma jsme přemýšleli, zda si ostrov podíváme sami, nebo půjdeme na organizovaný výlet.Zpáteční jízdenka na trajekt plus jedno auto vychází přibližně na 140 eur (závisí také na velikosti auta), organizovaný celodenní výlet vás vyjde do 60 eur na osobu (v ceně je doprava do přístavu, trajekt, autobus a oběd). Vybrali jsme si pohodlnější variantu - organizovaný výlet. Pokud bychom na ostrov měli jít ještě jednou, vybrali bychom si samostatné objevování. Nicméně, pořiďte si dobrou turistickou mapu a před cestou si vytyčte přesnou trasu a místa, které chcete vidět, abyste zbytečně nezdržovali.
Organizovaný výlet má však také své kouzlo a velké výhody. Vyráželi jsme o osmé ráno přímo od hotelu. Zde jsme se seznámili s naším průvodcem. No a to byla kapitola sama o sobě. Nebylo to proto, že Jose Angel byl teplý jako radiátor, ale jeho vypravěčské nadání a expresivní vyjadřování by mu mohl závidět kterýkoli divadelní herec. Jak nakládal s mikrofonem raději ani nebudu popisovat. Asi nebyl zcela kompletní, ale v konečném důsledku jsme se na něm i zabavili.


Doprava na ostrov La Gomera
Na ostrov La Gomera jsme dopluli společností Naviera Armas, pokud byste chtěli jít sami, nejrychlejší "spoj" je od společnosti Fred Olsen (40 min.). My jsme se plavili zhruba 50 minut, na lodi jsme měli i free wifi a je možné, že po cestě uvidíte i delfíny a kosatky. Na ostrově nás už čekal dvoupatrový klimatizovaný autobus. K mému velkému překvapení však šel skoro celou cestu 40-50 km / h, což mi způsobovalo nemalé nervy. Stejně jako Josého výklad, který opakoval ve třech jazycích (španělsky, anglicky a německy). Pokud si odmyslíme tyto malé úskalí, zbytek cesty nás už pohltila krása ostrova, kterou jsme nerušeně mohli obdivovat.




Národní nápoj - Gomerón
Během dne jsme měli zastávek požehnaně, takže jsme v jednom kuse vystupovali a nastupovali do autobusu, ale alespoň jsme nemuseli fotit přes sklo. Hned na začátek jsme se v místním, no řekněme, že baru posílily domácí chuťovkou, tzv.. gomeron - velmi rychlá příprava, vylijete do poloviny džbánu gomerský palmový med a dolejete pálenkou grappa (moje barbarské smýšlení dovoluje použít namísto grappy byť vodku, švestku nebo jinou lihovinu) - promíchat, netřepat, vychutnat ... a jede se dál. Země opuštěných hor se přejetím tunelu rázem změnila na krajinu plnou zeleně a života.

Národní park Garajonay - zelené srdce ostrova La Gomera
Středem ostrova se táhne Parque nacional de Garajonay chráněný UNESCO-m. Ten nemůžete za žádnou cenu vynechat, nachází se zde totiž subtropický les (tzv. vavřínový), který přežil i dobu ledovou. V třetihorách takový les pokrýval většinu evropy. Dnes ho můžeme objevit ještě na Azorských ostrovech a na Madeiře. Žije zde množství endemických druhů zvířat a roste zde kolem 20 druhů listnatých stromů jako např.. buk, vrba, vřes, 18 druhů kapradí, mechy a lišejníky. Překvapující jsou i rozměry některých porostů. Například vřes, který má obvykle max.. půl metru, tady dorůstá do výšky i několika metrů a viděli jsme i obrovské minimálně metrové pampelišky. Jsou zde vybudovány lesní turistické stezky, platí zde zákaz sjíždění z chodníků a odchytu stromů.Většinu času je tu prý pod mrakem, případně se může přidat i mlha - tehdy má les nezapomenutelnou atmosféru. My jsme měli štěstí na slunečné počasí, které nám tak trochu znemožnilo udělat pěkné záběry. Každopádně, les byl nádherný, procházka byla sice krátká, ale i tak jsme rádi, že jsme se sem mohli podívat.





Hermigua rocks
Jednou z nejkrásnějších zastávek byla fotozastávka při Hermigua rocks - to jsou prý nejfotografovanější skály. A věru, právě zde jsme měli nejsilnější pocit, že jsme určitě v ráji. Jose Angel nám při této zastávce ukázal malou botanickou zahradu, kde přesně pojmenoval všechny květiny a stromy. Všichni jsme jen koukali, protože mnozí z nás o některých ani jen netušili, případně jsme nikdy nevěděli jak vypadají. Zde nám také vysvětlil jak se z kanárské palmy produkuje med.
Agulo
V obklopení banánovníků "vyrostlo" i jedno z prvních míst na ostrově - městečko (nebo taková menší vesnička) Agulo. obyvatelé mají krásný výhled na oceán šíří a sousední sopku Teide. Říkají mu i zelený balkon.









Procházeli jsme přes panenskou pláž Santa Catalina , kterou ohraničují jak jinak banánové plantáže. Viděli jsme i největší monolit a symbol ostrova, tzv.. Roque de Agando . Navštívili jsme i muzeum, kde jsme z krátkých dokumentů dozvěděli něco z historie ostrova la Gomera.






Oběd v restauraci Las Rosas
No a když jsem na začátku psala, že i organizovaný výlet má své výhody, tak asi největší byla polední zastávka v Las Rosas . Nečekali jsme nic speciálního a možná proto jsme byli příjemně překvapeni. Při restauraci nás vítala vysmál Gomérčanka v národním kroji.Milí číšníci nás usadili ke stolům, přičemž jsme mohli obdivovat okolní krásu přes velké prosklené okna, dokud nám začali servírovat chutnou zeleninovou polévku s čerstvým pečivem. Následovala mega porce pečeného kuřete s rýží a bramborami ve slupce, které jsme si namáčeli do kanárské omáčky mojo rojo Picón. Jako dezert se podávala zmrzlina s banánem a rybízové ​​víno. Třešničkou na dortu bylo představení gomerský pradávné řeči - pískání, které nám přiblížily místní číšníci. Jeden šel za dveře, my jsme schovali banán, dvě ženy si vyměnily místa, dva muži si vyměnili hodinky a úkolem číšníka bylo pískáním vysvětlit druhému změny, které se udály. Bylo to fakt perfektní a dobře jsme se zabavili.
Netradiční jazyk Silbo Gomera
Chtěli byste místo vyprávění pískat? Guancha , původní obyvatelé kanárských ostrovů se dorozumívali pískáním staletí. Umožnilo jim to komunikovat i na velké vzdálenosti v nehostinných horách a roklinách. Vlivem kolonizátorů a rozšířením španělštiny se postupně tento jazyk na ostatních ostrovech vytratil. La Gomera se vyhnula turistickému boomu, který zasáhl Tenerife, Gran Canarii, Fuerteventuru zda Lanzarote a tak se zde jazyk zachoval dodnes. Přizpůsobil se španělštině av našem krátkém videu můžete slyšet i krátkou ukázku pískání v češtině. Silbo Gomera snad přežije i díky tomu, že ho v roce 2009 uznalo UNESCO za světové dědictví a znovu se začal vyučovat na školách.



Podvečer nás už autobus odvezl do přístavu v San Sebastián , kde jsme jen tak tak stihli poslední trajekt z ostrova na Tenerife. Zde se už náš výlet definitivně skončil. Pokud se vám ostrov líbil a chtěli byste ho navštívit nejen jako jednodenní výlet, ale na delší, levné a pěkné ubytování je v oblastech  Valle Gran Rey nebo turistickém centru Playa de Santiago. Slyšeli jsme, že nejkrásnější hotel na ostrově je hotel Tecina . Tak se nechte inspirovat.