Třetí den našeho cestování jsme si to nasměrovali do městečka Mijas (Michas). Netušila jsem, že na mě tak velmi zapůsobí. Našim příchodem přestalo pršet, vyšlo slunce a na uvítanou se objevila i nádherná duha. A zase tu byla ta vůně. Městský člověk si už ani neuvědomuje jak voní příroda ao co přichází. I já jsem na to téměř už zapomněla. Ale prvním nádechem jsem se do tohoto města zamilovala. Procházkou po městě nabudete pocit, že byste tu klidně mohli prožít zbytek života. Toto město má totiž všechno. Čerstvý vzduch, nádherný výhled na okolí, historickou botanickou zahradu, jezírka, množství celoročně kvetoucích květů, park s fontánami, menší aquapark, pláže, kostel, jeskyně, muzea, hotely, restaurace, či koridu. Zde neuvidíte mládež sprejovat budovy, házet na zem smetí, ale kráčet vesele do kostela, zda družně debatovat a hrát společenské hry v místním parku. Městečko se nachází na úpatí vrchů, kaskádovitě vystavěné rady bílých domů poskytují pro každého majitele neskutečný výhled na moře. Nejhezčí pohled se vám však naskytne z parku, kde máte celé město jako na dlani. Mijas je poměrně rozlehlé město, sahá od vysokých hor až dolů k moři. Bohatší obyvatelé pravděpodobně bývají v níže položených rodinných domech, obklopených bohatou zelení, které si z výšky můžete prohlížet. Já jsem si svůj také vybrala.
Na večeři jsme se vybrali, jako praví Španělé, až po setmění, kdy se vzduch výrazněji ochladil. Výběr restaurace byl náhodný. Měla útulný interiér, do kterého jsme nejprve nakúkali z venku. Součástí byla i zadní otevřená terasa, na které jsme se usadili. A byla to dobrá volba. Terasa byla stylová, celá obrostlá květinami, atmosféra velmi příjemná.Objednali jsme si špagety, tapas, sangriu a při svíčkách jsme zde strávili krásný romantický večer ve dvou.
Cestou na hotel jsme se zastavili u koridě. Nádvoří zametala starší paní, a tak jsme se přistavěli, abychom zjistili otvírací hodiny. S úsměvem nám řekla, že zítra ráno koridu otevře, na otázku, kdy ráno odpověděla: "No ráno, jakmile se vzbudím, přijdu otevřít." Ráno bylo nakonec o čtvrt na jedenáct. Byli jsme první "ranní" návštěvníci. Korida v Mijas je zajímavá tím, že je to jediná oválná korida ve španělsku. Neměli tu místo na vybudování okrouhlé. Každý víkend od dubna do října v 18:30 se zde konají býčí zápasy, lístek si můžete koupit do stínu nebo na slunce. Ty do stínu jsou dražší. "Předskokanem" zápasů jsou tanečníci flamenca.
Ještě jedna zajímavost. Pokud si chcete zavolat místní taxi, nebuďte překvapeni, když před vámi přistaví vyparáděná oslíka. V dávných dobách, kdy do města začali chodit první turisté a nechtělo se jim jít pěšky se zavazadly do kopce, zaplatili raději farmáři a ten jim náklad odvezl na Oslíkovi. Brzy zjistili, že na turistech vydělají více než na poli az farmářů se tak staly taxikáři. Tato tradice přetrvala dodnes.
Ubytováni jsme byli v hotelu Trh Mijas, ke kterému vede strmější cesta po úzkých uličkách.
Žádné komentáře :
Okomentovat